KULTURA ZVONCOVÝCH POHÁRŮ HRBOVICE
Kultura zvoncovitých pohárů byla pojmenována podle charakteristického keramického poháru, který má tvar obráceného zvonu. Na území Čech ji můžeme datovat zhruba do období 2500 – 2300 př. n. l., tedy do pozdní doby kamenné – eneolitu.
Kultura zvoncovitých pohárů je známá především z výzkumů pohřebišť, sídlišť se dosud podařilo odkrýt jen málo. S velkou pravděpodobností se jednalo spíše o malé usedlosti, které se často přesouvaly podél vodních toků. Komunita kultury zvoncovitých pohárů se mohla skládat ze dvou až šesti rodin v průměru o čtyřech jedincích. Sídliště tedy mohla mít kolem 10–25 živých osob, čemuž odpovídají i pohřebiště.
Typické keramické pohárky byly zdobené kolkem vtlačovaným do ještě vlhké hlíny. Po výpalu byla výzdoba vyplněna bílou pastou, která se bohužel většinou nedochovala. Nádoby v hrobech původně obsahovaly jídlo a pití.
Pohřbívání
Mrtví byli pohřbíváni ve skrčené poloze, ženy na pravém boku, muži na levém. Toto rozdělení bylo striktně dodržováno. V hrobech jsou často nalézané milodary. U žen se jedná o ozdoby – kovové spony do vlasů nebo záušnice a kostěné knoflíky. U mužů je nacházena lukostřelecká výbava (kamenná nátepní destička, hroty šípů), kostěné závěsky, měděné dýky či podélně rozpůlené kančí kly.
Některé artefakty kultury zvoncovitých pohárů jsou již vyrobeny z kovu – měděné dýky, šídla, drátěné záušnice či plechové destičky do vlasů (spony). Zlaté destičky doprovázejí bohaté pohřby žen. Objevuje se i stříbro a elektron (slitina zlata a stříbra). K výrobě ostatních nástrojů, zbraní a šperků se využívaly kosti nebo parohy, kámen, jantar, dřevo, hlína a další přírodní materiály.
Hrbovice
V roce 2017 proběhl v katastru Hrbovic záchranný archeologický výzkum, který mimo jiné odhalil kostrové pohřebiště kultury zvoncovitých pohárů. Pohřebiště čítalo celkem 19 kostrových hrobů. Jen některé kostry byly však zachované v dobrém stavu pro další určení antropologem a ne všechny hroby byly vybaveny milodary. Dva mužské hroby, kde zemřelý ležel typicky na levém boku, obsahovaly výjimečnou lukostřeleckou výbavu.
Pohřebiště pravděpodobně nebylo odkryto celé, zkoumané území bylo dáno rozsahem stavby, která záchranný výzkum vyvolala. Pod silnicí a na louce naproti tak nejspíše ještě nějaké hroby zůstaly pro příští generaci archeologů..
Hrob č. 247
Lučištník v jednom z hrobů měl pazourkové hroty šípů a na levém zápěstí zdobenou kamennou nátepní destičku, která ho chránila před úderem tětivy z luku. U hlavy a za zády stálo několik nádob, ve kterých byly uloženy milodary v podobě jídla a pití.
Hrob č. 414
Druhý lukostřelec měl za zády šest hrotů šípů. Podle tohoto umístění archeologové usuzují, že byly šípy naskládány v koženém toulci, který se však rozpadl a nedochoval. Na hrudi měl kostěné lukovité závěsky, které představují další typicky mužský artefakt nalézaný v hrobech
Doplňující materiály:
Literatura k tématu v muzejní knihovně:
