VŠEOBECNÁ NĚMECKÁ VÝSTAVA
V ÚSTÍ NAD LABEM 1903
V ÚSTÍ NAD LABEM 1903
Nejznámější výstava v Čechách se udála roku 1891 v Praze. Nesla název Všeobecná zemská výstava. Oproti prvotním plánům na ní kvůli rozporům Čechů a Němců odřekla účast většina německých průmyslníků. Sami poté vystavovali na výstavách roku 1895 v Teplicích, 1898 v Mostě, 1902 v Děčíně, 1903 v Ústí nad Labem, 1906 v Liberci a 1913 v Chomutově.
Výstavy – fenomén doby
Výstavy byly určitým druhem reklamy, jejich rozšíření souviselo s rozvojem techniky a průmyslu v 19. století. Součástí výstav byla i příprava velkolepých výstavních pavilónů, známý je Křišťálový palác v Londýně nebo Výstaviště v Praze. K výstavám patří také další neotřelé a inovativní stavby, jako Eiffelova věž v Paříži či Petřínská věž v Praze.
Připomínkou ústecké výstavy roku 1903 je dodnes stojící dům na rohu Šaldovy a Balbínovy ulice poblíž Městských sadů.
Přípravy výstavy v Ústí
Jako nejvhodnější místo pro konání výstavy v Ústí nad Labem v roce 1903 byl vybrán prostor mezi hranicí města a nově připojenou obcí Klíše (dnešní Městské sady). Před zahájením výstavy se dbalo na co nejlepší a největší rozšíření povědomí o připravované výstavě. V ústeckých novinách vycházely články o přípravách, vznikaly plakáty, které se nesly v secesním duchu. O výstavu byl obrovský zájem, některé pavilony, jako např. strojírenský, byly obsazeny ještě dříve, než se vůbec začaly stavět.
Slavnostní zahájení
Ústecká výstava byla zahájena 20. června 1903 pod patronátem arcivévody Ferdinanda Karla, bratra následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este. Arcivévoda se dopravil do Ústí nad Labem vlakem. Představiteli města bylo přichystáno přivítání, následovala samotná prohlídka výstavy. Do areálu výstaviště se vcházelo velkým vstupním portálem, na který navazovala promenáda. Uprostřed promenády se nacházela socha císaře Františka Josefa I. Společně s doprovodem si Ferdinand Karel prohlédl pavilon strojírenský, průmyslový, dopravní, živnostenský a velmi populární pavilon pro bezdrátovou telegrafii.
Celé dva pavilony areálu obsadil Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem. V jednom samostatném pavilonu se představovalo i město Ústí nad Labem. Prezentovalo zde své pokroky z posledních let například v oblasti zdravotnictví a školství. Kromě představení města Ústí se na výstavě prezentovalo město Liberec, lázeňská města Karlovy Vary, Františkovy Lázně a Mariánské Lázně. V areálu vystavovaly a občerstvovaly i oba ústecké pivovary, Krásné Březno a Velké Březno, a také likérka bratří Eckelmannů. Návštěva arcivévody byla zakončena právě v pavilonu Krásnobřezenského pivovaru, jehož pivo si prý značně pochvaloval.
Staré Ústí
Tím největším lákadlem ústecké výstavy bylo „Staré Ústí“ – v životní velikosti postavená replika hlavního ústeckého náměstí z počátku 17. století. Pro významnou návštěvu arcivévody zde byl přichystán velkolepý program, kdy desítky lidí v historických kostýmech předváděly ruch dřívějšího města.
Výstavy byly vždy doplněné o kulturní programy od koncertů po pouťové atrakce. Na ústecké výstavě byl pro zábavu vybudován tzv. Vídeňský Prátr.
Loterie
Na konci výstaviště stál rodinný domek, jediná stavba, která se zachovala do dnešní doby. Tento domek byl hlavní výhrou loterie výstavy, avšak výherní los si nikdo nezakoupil, zůstal v jednom z vídeňských obchodů. Po skončení výstavy byl dům prodán za 19 200 korun.
Ústecká výstava v roce 1903 trvala 87 dní a navštívilo ji kolem 600 000 návštěvníků. Prezentovalo se zde 860 vystavovatelů nejen z Ústí a severu Čech, ale také z Prahy, Vídně a Německa.
Doplňující materiály:
Literatura k tématu v muzejní knihovně:
