BITVA U CHLUMCE 1813
Během napoleonských válek došlo v blízkosti Ústí nad Labem k dvoudenní bitvě, které se účastnilo bezmála 100 tisíc vojáků. I když se o bitvě u Chlumce v učebnicích mnoho nemluví, byla pro naši zemi důležitá. Porážkou francouzských vojsk se zamezilo jejich proniknutí do vnitrozemí a plánovanému obsazení Prahy. Vítězství spojeneckých vojsk navíc podpořilo jejich další odhodlání pro velkou bitvu u Lipska.
Zahájení bitvy
Bitvě u Chlumce předcházela bitva u Drážďan 26. a 27. srpna 1813. V té zvítězil Napoleon, proto 28. srpna spojenecká vojska zahájila ústup přes Krušné hory do Čech. Generál Vandamme je v čele francouzských pluků pronásledoval Nakléřovským průsmykem. 29. srpna začala bitva u Chlumce, 40 tisíc francouzských vojáků počalo boj proti 14 tisícům ruských vojáků.
I přes velkou francouzskou přesilu udržely ruské pluky obrannou linii. Jejich obětavý boj je označován jako „české Thermopyly“. Ruský generál Osterman-Tolstoj přišel v boji o ruku, amputovali mu ji přímo na bojišti.
Druhý den bitvy
V noci na 30. srpna dorazily z Krušných hor na bojiště u Chlumce nové ruské jednotky a také rakouské pěší pluky. Spojenecká vojska posílila na celkových 50 000 mužů. Vandamme se ovšem nevzdával, čekal totiž, že dorazí posily od Napoleona. Kolem poledne se skutečně v Nakléřovském průsmyku objevila armáda. Nebyli to však Francouzi, ale Prusové. Francouzská armáda se ocitla v obklíčení spojenců, její vojáci se v poslední naději otočili proti přicházejícím Prusům, pokusili se skrz ně prorazit a uprchnout.
Muzeum má ve sbírkách stříbrný pětifrank, který dal generál Vandamme ústeckému měšťanu Ignazi Fleischerovi jako důkaz, že doručil zprávu přes bojiště. Jeho příběh si můžete přečíst v přiloženém komiksu.
Generálu Vandammovi, veliteli francouzských vojsk, se při porážce v bitvě u Chlumce nepodařilo uprchnout. Byl zajat a v uzavřeném kočáře odeslán na Sibiř. Protože se povídalo, že mu bylo za vítězství přislíbeno české království, musel cestou čelit mnoha urážkám prostého lidu.
Následky bitvy
Dvoudenní bitva si vyžádala velké množství padlých a zraněných. Na francouzské straně to bylo na 11 000 obětí, u spojenců přibližně 9 300 obětí. Více než 10 000 Francouzů i s generálem Vandammem bylo zajato.
Pro oblast v okolí Chlumce měla bitva ničivé následky. Bylo zdemolováno kolem 600 domů, obce Chlumec, Přestanov, Stradov a Žandov byly prakticky zničeny. Krajina se proměnila ve spáleniště poseté tisíci mrtvých vojáků.
Ničivé požáry připravené ustupující francouzskou jednotkou měly zasáhnout i samotné Ústí. Zabránil jim včasný příchod rakouských vojsk. Statečný dragoun Friedrich Jordan při záchraně města padl. Dodnes jeho čin připomíná pamětní deska v Dlouhé ulici, jméno hrdiny nese také palác Jordán.
Památníky bitvy
Bitvu dnes připomíná řada majestátních pomníků rozsetých v oblasti tehdejších bojů. Nejstarší z nich byl slavnostně odhalen už v roce 1817. Je to památník k uctění padlých pruských vojáků. Své pomníky mají i francouzští, ruští a rakouští vojáci. Velký jubilejní pomník byl odhalen ke stému výročí bitvy roku 1913. Odhalení památníku bylo provázeno velkolepou slavností s účastí významných osobností Rakousko-Uherska včetně arcivévody Karla, pozdějšího rakouského císaře.
Nedaleko Přestanova se nachází největší hromadný hrob v České republice. Leží v něm 10 tisíc padlých vojáků z bitvy u Chlumce. O jeho vybudování se zasloužil majitel chlumeckého panství hrabě Josef Westphalen, jenž nechal roku 1835 sesbírat ostatky padlých vojáků z bitvy u Chlumce 1813, které se do té doby povalovaly volně po kraji
Doplňující materiály:
Literatura k tématu v muzejní knihovně:
