BOMBARDOVÁNÍ ÚSTÍ NAD LABEM
Ústí nad Labem bylo během druhé světové války bombardováno dvakrát, a to spojeneckými vojsky. Poprvé v prosinci 1944 a podruhé na sklonku války v dubnu 1945. Zásahy do historického centra města byly takové, že celkově změnily ráz města.
Nálety v dubnu 1945
První ničivý nálet v roce 1945 proběhl v úterý 17. dubna. Nálet trval 16 minut a bylo při něm shozeno 250 tun bomb. Den poté spojenecká letadla fotografovala účinek bombardování. Podle zjištění průzkumu neměl nálet takové dopady, jak bylo očekáváno. 19. dubna proto do Ústí dorazilo v osmi vlnách dalších 54 těžkých bombardérů, jejichž nálet trval 25 minut a shozeno bylo přes 300 tun bomb.
Nálet v prosinci 1944
Při prosincovém náletu způsobil největší škody zásah rafinerie cukru v Labské ulici (dnes ul. Pražská). Poškozena byla i kotelna a seřaďovací kolejiště Schichtových závodů. Dále bylo zasaženo několik vilek okolo těchto dvou továren. Během náletu zemřelo 21 osob.
Důvodem k bombardování byl velmi dobře propracovaný ústecký železniční systém, důležitý dopravní uzel, který sloužil německé armádě k přepravě vojáků, techniky a materiálu na východní frontu. V ústeckých závodech (převážně v Armaturce) i ke konci války také stále naplno probíhala zbrojní výroba.
Následky náletu
Během bombardování byla zničena velká část městského centra a celá čtvrť Ostrov. Na Lidickém náměstí byla zničena městská knihovna a novorenesanční budova spolku Ressouce (tehdy sídlo NSDAP). Poškozeno bylo i muzeum a pošta. Na Mírovém náměstí byl zničen obchodní dům Jepa. Silně poškozeno a následně strženo bylo celkem 450 domů.
Železniční křižovatka, hlavní cíl náletů, byla sice silně poničená, ale nacistům se povedlo obnovit její provoz už během několika hodin. Bomby zasáhly trať na Prahu, seřaďovací nádraží pod Větruší, budovu hlavního nádraží, poškodily pilíře železničního mostu a viadukt u řeky Bíliny. I když zde byly vytrhané koleje, převrácené lokomotivy a vagony s válečným materiálem, žádný ze zásahů nebyl zcela zničující.
Přesnosti zásahů během náletů pomohla činnost odbojové skupiny Bohumila Bachury, která v roce 1941 zpracovala a do Londýna odeslala podrobný plán Ústí nad Labem se zakreslením všech vojensky a politicky důležitých objektů.
Oběti dubnových náletů
Při dubnových náletech zahynulo 512 lidí. U některých obětí se nepodařila zjistit totožnost. S velkou pravděpodobností se jednalo o uprchlíky, válečné zajatce, totálně nasazené a jiné cizince. Uvádí se, že ve městě po náletu zůstalo 250–500 kg nevybuchlých bomb, které byly odklízeny vězni z Litoměřic.
Symbolem ústeckého bombardování je kostel Nanebevzetí Panny Marie. Bomby, které dopadly do jeho těsného okolí, vychýlily věž kostela o dva metry. Dnes je věž prezentována jako nejšikmější věž na sever od Alp.
Ústí nad Labem se stalo hned po Plzni druhým válkou nejpoškozenějším českým městem. Je však důležité uvědomit si, že naše město bylo významným průmyslovým centrem a dopravním uzlem a jeho poškození bylo součástí rozhodujícího útoku Spojenců proti třetí říši na konci druhé světové války, který vedl k osvobození Evropy od nacismu.
Doplňující materiály:
Literatura k tématu v muzejní knihovně:
