BITVA NA BĚHÁNÍ 1426
Bitva Na Běhání nebo také bitva u Ústí se odehrála během husitských válek 16. června 1426. Vrch Na Běhání se nachází nedaleko Ústí nad Labem poblíž dnešní hlavní pláže u jezera Milada. Bitva skončila jasným vítězstvím husitů, následovalo zboření a vypálení města Ústí.
Situace před bitvou
Po smrti Jana Žižky v roce 1424 nastal v Čechách mezi husity chaos. Hlavní husitské proudy (sirotci, táboři/táborité, pražané) se nedokázaly domluvit na dalším postupu a bojovaly mezi sebou o moc. Docházelo k pustošení a drancování Čech a také ke vzniku nových husitských uskupení. Na severu Čech vznikl žatecko-lounský svaz v čele s Jakoubkem z Vřesovic. Císař Zikmund Lucemburský se musel zabývat Turky, a tak ani on nejisté situace v Čechách nevyužil pro převzetí moci.
Mobilizace sil
V roce 1426 se do čela táboritů dostal duchovní Prokop Holý a začal spolupracovat s dalšími husitskými svazy, aby společně získali Čechy pod kontrolu. V témže roce také císař Zikmund svolal říšský sněm do Norimberku, měl v úmyslu požádat o další křížovou výpravu do Čech.
Strategickým místem, kde chtěli husité ovládnout zbývající katolická města, byly severní Čechy. Města Most a Ústí byla pod správou vojenské posádky saského vévody Fridricha. Aby husité mohli uvažovat o jejich dobytí, musely spojit síly všechny jejich svazy. Jednotlivá vojska zároveň prováděla různé zastírací manévry, aby do poslední chvíle nebylo jasné, které město mělo být cílem útoku. Během postupu rozšiřovali husité svou nadvládu dobýváním dalších měst (např. Třebenice, Teplice nebo Krupka).
Obléhání Ústí
Začátkem června husitská vojska napadla Ústí a chtěla ho rychle dobýt. Tento plán však nevyšel a husité začali město obléhat. Zprávy o jejich konání se dostaly do Saska, kde se během chvíle podařilo shromáždit bojeschopné vojsko čítající kolem 11 000 bojovníků. Když saská vojska překročila hranice, husité se přesunuli od Ústí na nedaleký vrch Na Běhání, kde se připravovali na bitvu.
Záznamy o bitvě Na Běhání se v jednotlivých historických pramenech odlišují. Shoda panuje v jednoznačném vítězství husitů a také v tom, že bitva byla nesmírně krvavá. O tom vypovídají i místní pověsti a oslavná píseň z 16. století.
Bitva Na Běhání
16. června 1426 se schylovalo k bitvě, přestože byla neděle. Vůdce husitů Prokop Holý chtěl údajně boj odložit, neboť v neděli není vhodné prolévat křesťanskou krev, ale protistrana se mu jenom vysmála, jeho požadavek považovala za lest. Prokop Holý tedy vydal rozkaz nikoho nešetřit a nebrat zajatce.
Husité byli chráněni dvojitou vozovou hradbou. Sasové první linii prolomili, ale druhá linie odolala a umožnila husitům pozvolna dostávat Sasy pod tlak. Nakonec, když saským vojákům bylo jasné, že nezvítězí, dali se na útěk. Husité je pronásledovali ještě několik kilometrů směrem ke Krupce a opravdu nikoho nešetřili. Podle legend krev tekla proudem.
Výsledek bitvy
Počty padlých se v historických pramenech výrazně liší, dočteme se o 900, ale i 4 000 mrtvých na saské straně. I nejnižší počet 900 je na tehdejší dobu vysoký. Husitů podle kronik mělo padnout jen několik, doslova 19 až 30. Nepoměr mezi padlými zdůrazňuje jednoznačnost vítězství husitů, i když čísla v dobových pramenech budeme brát s rezervou.
Výsledek bitvy a následné události jenom utvrdily císaře a papeže ve vypravení třetí křížové výpravy proti Čechám v nadcházejícím roce.
Bitvu Na Běhání dnes připomíná památník vybudovaný v roce 2000. Najdeme ho v Chabařovicích poblíž kaple sv. Jana Křtitele. Původní místo bitvy zmizelo díky povrchové těžbě uhlí.
Dopady na Ústí
Vzápětí po bitvě bylo dobyto a vypáleno i město Ústí, které poté dostal do správy Jakoubek z Vřesovic. Vypálení a doslova srovnání města se zemí dokládají i archeologické výzkumy. Z gotického Ústí zůstaly na místě jen kostely, jeho nejstarší podoba se tak dnes velmi špatně rekonstruuje. Při obnově totiž došlo k rozšíření města a k vystavění nových hradeb. Opětovného uznání městských práv a privilegií získaných od předchozích českých králů se město dočkalo až v roce 1437, po nástupu Zikmunda Lucemburského na trůn.
Doplňující materiály:
Literatura k tématu v muzejní knihovně:
