SKALNÍ STEPI, PERLY ÚDOLÍ LABE
Skalní stepi údolí Labe jsou ojedinělá stanoviště s vzácnou květenou pamatující ještě doby ledové. Rozšířily se s pastvou ovcí a koz v minulých staletích. Se změnou hospodaření a obohacováním prostředí o živiny ale dochází k jejich zarůstání keři a stromy. Také přemnožená lesní zvěř působí na některých stepních lokalitách velké škody.
Jaké podmínky mají rostliny na skalní stepi? Rostou tam stejné druhy jako třeba na louce? 
Stepi, pamětníci doby ledové
Před asi 15 tis. lety skončila poslední doba ledová, kdy ledovec zasahující až k dnešním hranicím naší země prakticky vymazal rostlinný pokryv území. V pozdní době ledové se u nás vyskytovaly na těch nejpříhodnějších místech jen extrémně odolné druhy. Byla to společenstva stepního charakteru. S postupným oteplováním a zvlhčováním klimatu ovládl naše území les. Společenstva stepí ustoupila, udržela se jen na místech, kde stromy nemohly růst, tedy na mělkých a vysychavých skalnatých svazích.
Více se stepi rozšířily s příchodem člověka, který krajinu odlesňoval a na kopcích, kde se nedalo nic vypěstovat, pásl stáda ovcí a koz.
Na strmých svazích v okolí skalních výchozů dnes můžeme vegetaci suchých trávníků považovat za přímé pokračování pozdně glaciálních stepí.
Příroda nebo člověk?
Velké množství stanovišť, která se nám zdají přírodní, je vytvořeno nebo silně pozměněno lidmi. Člověk sází a obhospodařuje lesy, jeho dílem jsou pole, louky i pastviny nebo třeba rybníky a velké části říčních koryt.
Skalní stepi patří mezi přirozené, člověkem nevytvořené travní ekosystémy. Výskyt rostlin je zde omezen řadou extrémních podmínek. Mezi ty hlavní patří přítomnost mělké a kamenité půdy. Takové stanoviště neposkytuje dostatek živin, silně vysychá, v létě se hodně prohřívá a v zimě snadno promrzne.
Krása stepí
Stepi nejsou jen staré, jsou i krásné. Přesvědčte se v naší galerii anebo raději přímo v terénu na Sluneční stráni, Skalkách u Moravan nebo na stepích u Dubic. Jen buďte opatrní!
Budou tu s námi dál?
Dnešní krajina ztrácí pestrost, stepi z ní mizí. Díky obohacování půdy o živiny, které je způsobeno člověkem, zarůstají stepi jinými druhy bylin a trav, postupně i křovinami a lesem. Udržování stepí pomocí pasení koz už také neprobíhá, naopak přemnožená stáda invazních druhů velkých kopytníků, hlavně daňků, devastují zbytky stepí sešlapem, přílišným okusem a velkým množstvím výkalů.
Příroda prožívá náročné období klimatické změny. Nynější rozložení srážek během roku způsobuje dlouhá období sucha. Stepní rostliny jsou přizpůsobené odolávat suchu. Pokud se ovšem sucho opakuje řadu let za sebou, tak i stepní druhy strádají a postupně hynou.
Eutrofizace a proč je problém
Eutrofizace je proces obohacování prostředí o živiny, zejména dusík a fosfor. Přirozenými zdroji těchto živin je rozklad mrtvých organismů. Problémem se stává zvýšená eutrofizace způsobená lidskou činností, například nadměrným užíváním minerálních hnojiv v zemědělství, spadem dusíku z průmyslových zdrojů a z výfukových plynů aut.
Nadbytečné živiny vyplavované z půdy znečišťují povrchové i podzemní vody a způsobují změny ve struktuře rostlinných společenstev. V těch totiž postupně převládají druhy náročné na živiny. Díky rychlému růstu a zastínění ostatních druhů vidíme vítězit kopřivu dvoudomou, kuklík městský, lebedy, merlíky, bez černý a další.
Proč některým rostlinám vadí velké množství živin? Co se stane, pokud se množství živin produkovaných člověkem nezačne omezovat?
Nesmutni a chop se díla
Do péče o cenná stanoviště se může zapojit každý z nás. O lokality, kde se vyskytují vzácné rostliny, pečují jedinci i organizace jako Český svaz ochránců přírody, Agentura ochrany přírody a krajiny, muzea, skauti nebo místní spolky. Zeptejte se jich, kde bude vaše pomoc nejvíc užitečná a vítaná.
