PŘÍRODA VE MĚSTĚ ÚSTÍ NAD LABEM
1. část „BYDLÍ TU S NÁMI“
Prostředí města nevyhledávají jen lidé, oblíbili si ho i někteří další živočichové, a to z podobných důvodů. Hledají zde potravu, obydlí, bezpečí, teplo. V Ústí nad Labem se přímo ve městě můžeme setkat i se vzácnými a ohroženými druhy živočichů.
Synantropní živočich
Je takový živočich, který vyměnil své přirozené přírodní prostředí za prostředí lidských sídel, protože je to pro něj z různých důvodů výhodné
Za vším hledej jídlo
Jedním z hlavních důvodů, proč se živočichové stěhují do města, je dostatek zdrojů potravy. Lidé produkují velké množství odpadků, jejichž součástí jsou i zbytky jídla. Tím poskytují snadnou obživu myším, potkanům, ptákům či hmyzu. Tito živočichové se v blízkosti lidí množí a stávají se potravním zdrojem pro další živočichy – predátory. Díky tomu ve městě dnes už běžně nalézáme sovy, dravé ptáky, kuny nebo lišky.
Jiné důležité zdroje potravy lidé živočichům poskytují pěstováním plodonosných keřů a stromů či květinových záhonů.
Lidé si navykli některé živočichy ve městech krmit. Běžná jsou domácí zimní krmítka pro ptáky. Pokud je ve městě vodní plocha, shromažďují se zde obvykle vodní živočichové a lidé s oblibou krmí i je. V Ústí nad Labem pod mostem E. Beneše můžeme potkat kachny divoké, husy, labutě, ale i invazní nutrie nebo husice nilské.
Jakého živočicha jsi v poslední době zahlédl v městském prostředí? Přemýšlej, kde asi bydlí a čím se ve městě živí? 
Ústecké Masarykovo zdymadlo je oblíbeným místem rybožravých ptáků. Přechodem unavené či zraněné ryby jsou pro ně snadnou kořistí.
Přemýšlej, jakým přírodním stanovištím se podobají jednotlivé části města?
Skály jako paneláky
Města se z pohledu živočichů často vyznačují vysokou pestrostí prostředí. Lidské stavby dokonale zastupují mnoho přírodních stanovišť. Kanály či menší trubky pro živočichy představují nory, skály jsou nahrazeny zdmi domů s římsami a balkony, děrované protihlukové stěny se podobají hliněným svahům. Na lidských stavbách je navíc velké množství různých otvorů a skulin vhodných k vybudování zvířecích obydlí.
Parky a zahrady se vzrostlými stromy živočichům připomínají lesní prostředí. Městská parková jezírka odpovídají biotopu tůní. Šetrně sečené trávníky mohou nahradit květnaté louky. I pásy či skupiny hustých keřů nebo popínavá vegetace na stěnách a protihlukových zdích nabízí potravu a úkryt řadě živočichů.
Relativní bezpečí
Pokud živočichové lidem nepůsobí žádné škody nebo nezasahují příliš do jejich osobního prostoru, nemá člověk potřebu je ohrožovat. Často je přítomnost živočichů ve městě lidem naopak příjemná. Motýli, zajímaví brouci, ptáci či jiní menší obratlovci naplňují přirozenou lidskou potřebu kontaktu s přírodou.
Drobní živočichové naleznou v městském prostředí velké množství skrýší nebo bezpečných míst, kde mají jejich predátoři omezený manipulační prostor. Člověk navíc řadu predátorů jako jsou lišky nebo kuny ve své blízkosti nechce a ze svého okolí je vypuzuje. Město se tím stává relativně bezpečným místem pro velkou řadu živočichů.
Živočichové jsou ohroženi také přírodními vlivy, podstatný je pro ně mráz. Ve městě je po celý rok o několik stupňů vyšší teplota než v okolní přírodě. To má pro zvířata velký význam a mnohá se na zimní období přechodně do města přestěhují.
Komíny továren nahrazují sokolům stěhovavým vysoké skalní stěny. Ornitologové pečlivě hnízdění těchto vzácných ptáků sledují.
Město plné pastí
V lidském prostředí se ovšem nachází mnoho pastí, které člověk jako pasti ani nevnímá, a přesto jsou pro živočichy smrtelným nebezpečím. Nazýváme je synantropní pasti. Nejrůznější duté předměty, jako například okapové roury lákají zvířata k prozkoumání, ta v nich ovšem často uvíznou a hynou. Pastí jsou i pohozené provázky, rybářské vlasce či síťky po lojových koulích. Mnoho živočichů se utopí v sudech a nádržích na vodu. Skleněné plochy, ve kterých se zrcadlí okolí, ptáci neumí rozlišit a nárazem v letu dochází k jejich usmrcení.
Největší vliv na usmrcení živočichů má ovšem automobilová doprava. Kvůli ní umírají nejen zvířata přebíhající pod koly aut, ale i tvorové, kteří se s auty srazí v letu.
Člověk usmrtí velké množství živočichů používáním jedů. Prostřednictvím pesticidů a herbicidů je likvidován nejen škůdce, ale i veškerý navazující život!
Viděl jsi někdy mrtvého živočicha ve městě? Co mohlo být příčinou jeho smrti? V pracovním listu zkus najít synantropní pasti. Napadá tě ještě nějaké jiné místo, které se může stát pastí?
Mnoho pastí je zbytečných, vymyslíš řešení, jak past zabezpečit?
Pojď se s námi vypravit za zajímavými a mnohdy i vzácnými chráněnými druhy živočichů. Nepůjdeme daleko, zůstaneme v Ústí nad Labem a bezprostředním okolí.
