PŘÍRODA VE MĚSTĚ ÚSTÍ NAD LABEM
2. část „ROSTOU KOLEM NÁS“
Bez rostlin by nebylo živočichů, tedy ani lidí. Zeleň významně ovlivňuje klima každého prostředí, ve městech je to znát snad dvojnásob. Zejména vzrostlé stromy působí pozitivně na fyzické i psychické zdraví lidí a zlepšují kvalitu městského života mnoha dalšími způsoby. Podle množství a rozložení zeleně bývá určována životní úroveň každého města. Vždyť zelené město je krásné!
Městský tepelný ostrov
Město má zcela jiný povrch než volná příroda. Střechy staveb, chodníky a silnice z asfaltu či betonu pohlcují sluneční záření, udržují ho v sobě, a později uvolňují do okolí. Díky tomu je město teplejší než okolní krajina.
V přírodě je v horku vzduch ochlazován přirozeným odpařováním zadržené vody z půdy a zeleně. Ve městě je ale velké množství nenasákavých ploch, voda je z nich odvedena kanalizací pryč. Také zeleně je ve městě zpravidla méně, na některých místech zeleň zcela chybí. Nedochází k odpařování, tedy nedochází ani k ochlazování.
Ústí nad Labem nepatří v evropském měřítku mezi extrémně horká města, přesto se zde městský tepelný ostrov přirozeně projevuje a má na život jeho obyvatel velký vliv.
Přemýšlej, kde jsou v tvém okolí betonové či asfaltové plochy bez zeleně. Bylo by podle tebe možné to změnit?
Města a klima
Zmírnit dopady městského znečištění i klimatické změny pomáhají ve městech velkou měrou přírodní a přírodě blízké prvky. Nazýváme je zelenou infrastrukturou. Důležitou roli hrají hlavně stromy a keře. Pohlcují oxid uhličitý, zachycují polétavý prach, zvlhčují a ochlazují vzduch a také omezují hluk a světelné znečištění.
Česká města bohužel zatím nemají dostatek zeleně, v Ústí nad Labem chybí například i zelené střechy či fasády. Volné plochy stále zaplňují nové haly supermarketů a překladišť, vytvoření nového parku či zelených ploch se městu jeví ekonomicky nevýhodné. Přesto je zavádění zelených prvků důležitým adaptačním opatřením stejně jako třeba správné nakládání s dešťovou vodou nebo i uvážlivé územní plánování, dopravní strategie či efektivní vzdělávání všech skupin obyvatel.
Znečištění není jen špína
Ve městech žije v současnosti více než polovina lidstva – města jsou přirozeně zdrojem a centrem silného znečištění. Vysoká produkce skleníkových plynů z měst má velký vliv na probíhající klimatickou změnu.
V městském ovzduší je hlavně díky aktivitám lidí, autoprovozu a průmyslové výrobě mnohem více oxidu uhličitého i dalších skleníkových plynů a také mnohem více polétavého prachu, který na sebe váže řadu toxických látek. 
Město je také zasaženo světelným znečištěním a vysokou hlučností, což má negativní dopad na život jeho obyvatel.
Denní světelné znečištění města je způsobeno velkým množstvím odrazových ploch na úkor ploch pohlcujících světlo. Moderní architektura nevědomky upřednostňuje tyto odrazové plochy, hlavně sklo.
Budují se dnes nové parky? Zamysli se nad tím, jaké kroky je potřeba uskutečnit při budování parku. Jak dlouho to trvá, než vznikne nový park?
Jakého živočicha jsi v poslední době zahlédl v městském prostředí? Přemýšlej, kde asi bydlí a čím se ve městě živí?
Ke snížení dopadů změny klimatu je nutná jak adaptace, tak mitigace a to jak na úrovni nás, jednotlivců, tak na úrovni měst, krajů, republiky i v rámci fungování celého lidského společenství.
Přizpůsobovat se nestačí
Kromě adaptačních opatření se lidé snaží zavádět ve městech i opatření, která vedou ke snižování množství vypouštěných skleníkových plynů a dalšího znečištění, tzv. mitigační opatření.
Velká část elektrické energie, kterou každoročně využíváme, pochází z fosilních paliv (uhlí, ropy, zemního plynu). Mitigační opatření jsou proto taková, která pomáhají šetřit energií (př. zateplování budov, používání šetrnějších technologií v průmyslu apod.), využívají energii ze slunce či větru nebo nevyužívají energii vůbec.
V Ústí nad Labem je velkým zdrojem oxidu uhličitého, ale i hluku a prachu osobní automobilová doprava, která bohužel není ani v centru města téměř vůbec omezována. Toto znečištění dokáže ovlivnit svým dílem každý z nás!
Mitigačními opatřeními se zabývá samozřejmě i stát na úrovni stanovování zákonných norem. Postupně snad tedy dojde k proměně výroby továren a elektráren na ekologičtější provozy.
Navrhni konkrétní opatření pro snížení znečištění města. Jak dosáhneš toho, aby občané toto opatření dodržovali? Jsou účinnější metody než pokuta 😊
Ústí zelené i šedé
Vliv zeleně na klima jednotlivých městských částí ostatně můžeme pozorovat a posoudit sami. Dobrý příklad najdeme na ústeckém panelovém sídlišti Severní Terasa. Je zde vybudován centrální park se vzrostlými stromy, množstvím keřů a vodní plochou. Bloky panelových domů nejsou natěsnané a i mezi nimi je prostor pro zeleň se vzrostlými stromy. Park je samozřejmě i příjemným prostředím pro relaxaci, aktivní odpočinek, sport a společné setkávání místních obyvatel.
Pokud se posuneme o kousek dál do horního areálu Masarykovy nemocnice, dostaneme se do rozsáhlého prostoru, kde je kvalitní a funkční zeleně nedostatek. Budovy nemocnice mají navíc velké množství odrazových světlých ploch, které umocňují sluneční záření. Pro pohyb návštěvníků v horkých letních dnech je tento areál extrémně nepříjemný.
Najdi na mapě Ústí další pustá místa nebo naopak plochy s dostatkem zeleně. Zkus tato místa navštívit a osobně porovnat.
Za přírodou do parku
Typickým koutem přírody ve městě je park. Příroda parku je ovšem přizpůsobena potřebám lidí. Druhy rostlin, výběr jednotlivých přírodních prvků, jejich rozložení v prostoru, vybavení parku lavičkami, osvětlením, dětskými prolézačkami, to vše podléhá lidské vůli. Park by měl také naplňovat estetické potřeby, musí být pro lidi bezpečný a pravidelně udržovaný. Proto má příroda v parku své limity. Bývá méně pestrá a bez podpory člověka hůř odolává klimatickým extrémům či jiným ohrožujícím vlivům.
Člověk umí ovlivnit biodiverzitu parku jak výběrem prvků, tak i péčí o ně. Je-li v parku kromě stromů a anglického trávníku také dostatek hustých keřů, kvetoucích nektarodárných rostlin, či dokonce jezírko, hostí park mnohem více živočichů.
Park není les, je vytvořen pro potřeby lidí. I do parku ale lze zařadit prvky typické pro les, jako je mrtvé dřevo. V řadě moderních evropských měst je dnes běžný trend ponechat stojící mrtvé stromy ořezané od nebezpečných větví nebo se do parků umisťují ležící kmeny. Tyto prvky zvyšují biodiverzitu parku, ozvláštňují ho a jsou domovem mnoha živočichů.
Staň se na chvíli architektem a navrhni vlastní park. U jednotlivých prvků přemýšlej, jak mohou napomoci při adaptaci na změnu klimatu nebo dokonce při mitigaci.
Těžký život stromů
Strom ve městě má jiné životní podmínky než stromy ve volné přírodě. Musí zvládat velké množství výfukových plynů, prachu, solení chodníků a vozovek, odolávat lidské i psí moči, vandalismu. Je omezován prostorem pro růst, nedostatkem vláhy, nedostatkem kvalitní půdy pro kořeny. Navíc musí splňovat estetickou funkci a nesmí být náročný na péči ani nebezpečný pro lidi.
Stromem, který výborně snáší městské prostředí i rozmary lidí, je náš domácí habr obecný. Ve městech ale často pěstujeme zdobnější odolné druhy stromů pocházející z cizích zemí. Mezi dnes už běžné stromy měst patří jírovec maďal, platan či katalpa.
Roste v tvém okolí krásný strom? Víš, jaký druh to je? Přemýšlej o jeho životních podmínkách.
Porovnej jednotlivé prvky parku a lesa. Proč jsou některé stejné a některé se významně liší? Které prvky v parcích obvykle chybí, ale mohly by tam být, aby zvýšily jeho přírodní pestrost?
Všiml sis v poslední době proměny městských trávníků?
Zelená nebo modrá? Modrozelená!
S adaptací na klimatickou změnu nám pomáhají nejen rostliny, výkonným spojencem je také voda. A nejlépe jim je spolu.
Největší plochu povrchu půdy ve městě zabírají zpevněné povrchy, jako jsou chodníky, silnice, náměstí. Pro zdraví města je důležité umožnit vsakování srážkové vody do půdy a její následné postupné odpařování. Plochy se souvislým asfaltem či betonem lze často nahrazovat zatravňovací dlažbou nebo alespoň kostkami s průsakovými spárami. Voda z nenasákavých ploch může být odvedená a znovu využitá k zavlažování jiných městských ploch. Systém péče o vodu ve městech se nazývá modrá infrastruktura.
Trávník nebo louka? Zeptejte se brouka
Po celý rok nízce sečený trávník je téměř pustinou. Neposkytuje dostatečné zázemí živočichům, nesnižuje prašnost ve městě, má menší schopnost zadržovat vodu.
Způsob péče o trávníky naštěstí v poslední době prochází proměnou. Sekání je méně časté, neseká se tak nízko a objevují se i tzv. mozaiky, kdy části trávníků zůstávají neposekané a poskytují potravu i úkryt hmyzu a dalším živočichům. Místo uměle dokonalých trávníků jsou zakládány přirozené luční porosty. Květnatá louka je lákadlem pro velké množství hmyzu, na hmyz se váže výskyt dalších druhů živočichů.