OKUPACE 1968 V ÚSTÍ NAD LABEM
Rok 1968 je spjat s reformními událostmi pražského jara a se srpnovým násilným potlačením aktivit směřujících ke změně podoby socialismu v naší zemi. Snahy o přeměnu a boje za svobodu probíhaly napříč celou zemí. Ústí nad Labem prošlo během let 1968–69 zásadními proměnami, jeho občané plně prožívali toto bouřlivé období, aktivně se účastnili prosazování svobody naší země a během normalizačního procesu také nesli za tento boj následky.
Politický vývoj v Ústí v první polovině roku 1968
Političtí představitelé města Ústí nad Labem se na jaře roku 1968 plně hlásili k demokratizačnímu procesu. Nejsilnější přeměny se rýsovaly hlavně v oblasti kultury a školství. Vznikající „školská správa“ prosazovala školy bez politických zásahů do obsahové i personální složky. Kulturní počiny začaly být osvobozovány od negativního vlivu KSČ a přísné cenzury.
Po březnové konferenci nastoupilo reformní vedení do čela severočeského krajského výboru KSČ, došlo také k přeměnám na úrovni národních výborů a bezpečnostních složek. Během jara a léta roku 1968 se pozice reformních komunistů v našem kraji dále upevňovala, společnost byla připravená k proměně od autoritářského socialismu k jeho demokratické formě.
Jednání v Čierne nad Tisou ale všechny snahy o proměnu politického smýšlení naší země odsoudila, sovětská strana považovala probíhající změny za kontrarevoluci a prosadila vojenský zásah.
20. srpna 1968 kolem 22. hodiny vnikla hraničním přechodem v Petrovicích okupační vojska na Ústecko. Tanky projížděly Ústím ještě během 21. srpna a mířily dál směrem do vnitrozemí. V Ústí nad Labem se vojska usídlila na Červeném vrchu, kde jednotky obsadily místní vojenská kasárna.
Reakce Ústečanů na vstup okupačních vojsk
Boj proti okupantům v Ústí nad Labem začal už během noci na 21. srpna. Lidé zaníceně odstraňovali směrovky a celé Ústí pomalovali velkým množstvím protiokupačních nápisů a hesel. Město se proměnilo, panovala panika a neklid. Mnoho občanů skupovalo potraviny, Mírové náměstí bylo zaplněno lidmi poslouchajícími improvizované projevy. Lidé se zdobili trikolorami, vyvěšovali československé vlajky. Studenti Pedagogické fakulty zahájili protestní hladovku, které se postupně účastnilo 15 osob. Nálada v Ústí byla natolik vyhrocená, že v prvních pěti dnech došlo i k přejmenování ulic, jejichž názvy měly cokoli společného se zeměmi okupantů.
21. srpna od čtyř hodin ráno také probíhala zasedání městských, okresních i krajských národních výborů. Byla vydána rezolutní prohlášení požadující odchod okupantů a vyjadřující podporu našim ústavním činitelům. Rada města vyhlásila generální stávku všech občanů, odmítla zásobování okupantů potravinami a benzínem, napsala otevřený dopis představitelům okupačních států, ve kterém odsoudila vpád vojsk a přihlásila se k politice a stanoviskům naší vlády.
Jednou z prvních obětí srpnové okupace se stal Ústečan Petr Fridrich. Zachytil ho kolesový pás projíždějícího tanku a vymrštil ho na dlažbu ulice. Mladý muž na následky zranění zemřel. K události došlo hned první noci z 20. na 21. srpna 1968.
Poškození pomníku Rudé armády
Boj Ústečanů probíhal i v dalších dnech. Prvotní panika a strach přecházely u některých občanů v agresivnější projevy odporu. 28. srpna byla v Sadech sovětské armády (Městské sady) pomocí plastické trhaviny poškozena socha Rudoarmějce. K činu se nikdo otevřeně nepřihlásil, výsledky laxního vyšetřování nebyly zveřejněny. Obecně převládaly obavy z toho, že podobné činy by mohly vyvolat přímý zásah okupačních vojsk, občané proto byli vyzýváni městským rozhlasem ke klidu a ostatní pomníky město nechalo hlídat bezpečnostními složkami.
Normalizace v Ústí nad Labem
Po návratu představitelů vlády z Moskvy městské orgány Ústí nad Labem odmítly výsledky jednání a dál usilovaly o demokratický socialismus. V lidech panovala víra, že okupační vojska odejdou. Koncem srpna byli občané vyzýváni k odstranění protiokupačních nápisů, což mělo urychlit odchod okupantů. Během dalšího vývoje však představitelé města postupně ustupovali nátlaku vyšších složek. 24. září muselo město postoupit budovu ve Vaníčkově ulici pro sovětské velitelství. Během podzimu dál probíhalo cílené sesazování revolučních myšlenek a omezování vlivu osob, které je původně propagovaly.
Daleko razantnější změny začaly na Ústecku probíhat na jaře 1969. Došlo k výměně pozic v krajském a okresním sekretariátu strany, proběhly změny v orgánech národních výborů a ve vedení podniků, organizací a institucí. Nejsilněji byla zasažena opět oblast kultury a školství, kde byly vyměněny tři čtvrtiny vedoucích pracovníků. Díky těmto změnám musela ze svých pozic odstoupit řada kvalifikovaných a schopných odborníků, což mělo samozřejmě vliv na kvalitní rozvoj těchto oblastí.
K dalším vnitrostranickým čistkám v Ústí nad Labem došlo v roce 1970 během akce nazvané „Výměna členských legitimací“. Výměně průkazů členů komunistické strany totiž předcházely prověrky, které zjišťovaly postoj k socialismu a k reformním událostem z roku 1968, ale často sloužily i k vyřizování osobních účtů.
Průvod za Jana Palacha
25. ledna 1969 v den pohřbu Jana Palacha uspořádalo vedení Pedagogické fakulty spolu se studenty smuteční průvod od sídla fakulty v ulici České mládeže na Mírové náměstí, kde byla před budovou spořitelny umístěna pietní deska a fotografie zemřelého Jana Palacha.
Mistroství světa v hokeji
28. března 1969 zvítězili českoslovenští hokejisté nad Sovětským svazem v hokejovém utkání mistrovství světa. Vítězství dodalo lidem novou odvahu k otevřeným projevům nespokojenosti s nadvládou SSSR. V Ústí nad Labem se před velitelstvím sovětských vojsk ve Vaníčkově ulici sešel dav lidí nesoucích transparenty s výzvou k odchodu okupantů ze země a zpívajících oslavnou protisovětskou píseň. Akce se postupně vyhrotila, došlo k výstražné střelbě ze samopalů nad hlavami demonstrantů. Protestanti převrátili a zapálili zaparkovaná vojenská vozidla, na budovu velitelství házeli kameny a drny, zastavili i obrněný transportér vyslaný z Bohosudova k potlačení protestu. Během akce naštěstí nedošlo ke zraněním. Sovětské velitelství bylo přemístěno do Alšovy ulice na Klíši.
Další projevy odporu proti sovětské okupaci
V srpnu 1969 v den výročí okupace Československa se konala demonstrace na ústeckém Mírovém náměstí. Proti demonstrantům byly kromě policie nasazeny i jednotky Lidových milic, ve vyhrocené atmosféře proti nim lidé útočili dlažebními kostkami.
Během všech protiokupačních protestů v Ústí nad Labem příslušníci StB pořizovali fotografie účastníků a ti byli posléze tvrdě stíháni a trestáni. Díky takovýmto praktikám odvaha občanů k dalším protestům klesla, srpnová demonstrace v roce 1969 byla na dlouhou dobu poslední. Ústečané se znovu odvážili k hromadným projevům veřejné nespokojenosti až v listopadu 1989.